Já mám takovou zvláštní zkušenost s mojí babičkou.Táta je cizinec a babička žila daleko od nás a zprávy o ní jsme měli jen zprostředkovaně.
Mně už asi čtrnáct dní nebylo dobře,měla jsem bolesti žaludku.A po těch čtrnácti dnech večer jsem zažila takovej zvláštní stav.Šla jsem si lehnout a cítila jsem hroznou únavu a takovej,neumím to popsat,jako smutek.Zalezla jsem pod peřinu a tam jsem se schoulila.Můj muž se ptal,co mi je a já mu odpověděla,že chci umřít.Byl ze mě v šoku,ale já si to přesně ani nepamatuju,byla jsem tak nějak úplně mimo.
Ráno jsem se probudila,cítila jsem se dobře a v tu chvíli volala máma,že se dozvěděla,že babička v noci zemřela.