Mě se to jednou stalo v plné síle. Dost jsem třeba večer myslela na svou mámu, když byla nemocná - bydlela 100km ode mě, že snad jí je už lépe, a že pokud to jde, vezmu to alespoň na chvíli na sebe... a najednou jsem se začala cítit strašně špatně, vše mě bolelo, musela jsem si jít lehnout.
Druhý den mi máma volala, že se "něco" stalo, že jí bylo strašně zle, přitížilo se jí, a najednou se začala cítit dobře, jako by se jí skutečně ulevilo.

Zakázala mi to pak dělat, napojovat se na ni a "odsávat", ale já to stejně ještě občas dělala... mě to neublíží, byla jsem mladá a zdravá, jí se občas ulevilo...

Pak už jen takové věci, že vím, jak se moje děti cítí, i když jsou hodně daleko ode mě. Když měl syn úraz a skončil na JIPce a já byla stovky km daleko s kamarádkou, věděla jsem to dřív, než jsem se dovolala - nebyl tam kvalitní signál, běhala jsem hodiny kolem jak tygr v kleci s mobilem a věděla, že se mu něco stalo.