Přidat odpověď
Elii, tak ono je to nejspis kus od kusu, ja jsem si doted myslela, ze mam syna exota, kterej svou postylku miloval a vyzadoval /pravda je, ze byla prirazena k te nasi, takze daleko nebyl.Na nem jsem i ja, nezkusena prvnicka videla zretelne, jak se rad mazli, tuli, ale jak jde o spanek, zacne bejt nervozni a kdyz jsem pochopila a polozila ho do postylky, stastne se usmal a ihned usnul, pochopitelne pouze na brisku/.
Naopak cera uz byla to spravne mimino, ktere s nama spalo hodne dlouho a prakticky nekdy spi dodnes. Satek milovala, nevadilo ji to horko, naopak byla vzdycky jak malej kralicek, kdyz jsem ji rozespalou vyndala, pomackanou, spokojenou, prohratou.
Vazbu mam dobrou s obema, ale s dcerou se dodneska umim dokonale poskladat i do male postele. Ona navic milovala tesny kontakt, nejlepe kdyz jsem ji funela do obliceje. To ovsem casem vadilo mne, tak jsem to nahradila polohou ja na brise, hlavu odvracenou od ni a aby ji to nebylo lito, drzela jsem ji blizsi rukou za jeji chodidlo. Spime takhle i dneska, v dubnu ji budou tri.
Předchozí