to je mi líto že takhle zápasíte, můžu tě podpořit že ve 2r a 9měs mé dcery jsem na tom byla úplně stejně - dítě na plenách, břicho na prasknutí. Prala jsem několikery tepláčky denně, zácpa taky začala. Byla jsem alergická na rady "nech to bejt, nehroť to, vůbec tomu tématu nevěnuj pozornost", chtěla jsem to vyřešit stůj co stůj a mít klid. Jenže tím jsme se akorát vyhysterčily s dcerou navzájem. Nakonec jsem kapitulovala, vrátila plíny a pokusila se neřešit. Nočník jsem uklidila z dosahu a začala jsem se zavírat na záchod (do té doby dcera chtěla být pořád se mnou, prostě klasické první dítě co si nevystačí ani na chvilku samo). A tvrdila jsem jí že záchod je jen pro velké holky co si na něj umí samy sednout, samy si sundaj kalhotky atd. Chvíli zas ignorovala ona mě, ale nějak jí to pak opravdu secvaklo během snad měsíce a chodila hlásit že chce na záchod. Jo a taky mi přišlo že předtím když jsem to po ní chtěla, tak byla počůraná snad co půl hodiny, prostě nevydržela. Pak co si začala říkat sama tak tu hoďku už spolehlivě jo, pak i déle. Takže možná fakt nebyla vyzrálá - jenže já jsem ji považovala za dost šikovnou na spoustu věcí - mluvení, pohyb a tak, proto mi nebylo jasné že s tím záchoděním jí to tak dlouho trvalo..... No, asi ten správný čas ještě nebyl.