To je asi jako kdybys řekla - a k čemu je matka, když dopustila, že její dítě se dalo na drogy.
Já vím, že by bylo fajn, kdyby Bůh zasáhl u každé nepravosti, ale kde bychom pak byli? Kde přesně stanovíš hranici toho, kdy jde o dostatečně hrozný čin, aby Bůh zasáhl? Co když se rozčílíš a řekneš něco, co druhému hodně ublíží? A třeba je ten někdo v depresi, o které nevíš, a po tvých slovech si zlost vylije na někom nevinném a třeba mu i vážně ublíží. Měl Bůh zastavit tebe nebo jeho? Má tebe a tvé činy korigovat pokaždé, když bys mohla (i nechtěně ) něco způsobit?
Jde o to, že Bůh by vlastně musel zasahovat neustále a u každého.
A svobodná vůle by byla v háji.
Věřím, že kdyby Bůh nebyl, byl by tenhle svět mnohem horší. On zasahuje, ale ne vždy. Nevím proč, ale uvědomuju si, že spousta lidí Ho dokáže hledat a chtít najít teprve tehdy, když jsou na dně, a to je možná někdy ten důvod. Kdyby zasáhl včas, lidé by se poněm neptali neb by se měli dobře a nepotřebovali by to.