Bohnice nejsou jediné místo na světě, kde mohou pomoci (nic proti nim, nemohu hodnotit, zatím se na hospitalizaci necítím, ale co jsem četla, jen opravdu dobré zkušenosti),

za druhé - Pájo, ta duše je tak složitá, on tatínek může mít tyhle sklony doma, v léčebně může být naprosto v pohodě. Ono dost záleží na tom jak a co prezentuje a kolik času na posouzení jeho problému bylo, jak byl testován atd.

Mně až poslední psychoterapeut doporučil pokračovat v užívání léků, ale sníženou dávkou a trénink - dávku asi vrátíme na předchozí, pokud to za 14 dní nebude lepší než je,

předchozí psychologové mi sdělili, že jsem sice trochu panikářská, somatická atd., ale na léky to není...

Prostě u lékařů se asi tvářím jako těžká pohoda a i má řeč těla tomu odpovídá, co jsem zjistila. Mám PP a u doktorů je mi přitom FAKT DOBŘE. Takže neblafuji nijak vědomě, dokonce si povídáme o tom, jak je mi jindy atd.

Tudíž - vyjdu-li z podobného, ač psychiatři a psychologové odvodí leccos i z nezávislých otázek nebo z chování, z těla atd., nejsou jasnovidní.