Lído, ale tvoje dítě chtělo nějaký pohyb. Co na tom, že chtělo něco, co mu nešlo. Nakonec se našlo.
Ale dítě zakladatelky nechce nic ani v podstatě vyzkoušet. Ono se něco nemůže naučit, protože se to naučit nechce. Z nějakého důvodu. A v tom je veliký rozdíl.
A ano, můžeš vědět, že něco nechceš, aniž to zkusíš. Prostě to víš. I když třeba tobě to je nepochopitelné, tak opravdu to tak může být.

Zakladatelko, můj syn je přesně totéž. Je o něco mladší. Já jsem docela sportovní typ, nic vrcholového, ale tak rekreačně bych ráda s ním něco podnikala - nemožné. Nechce ani zkusit, když už ano, zjistí, že mu to nejde - on nezvládnul ani šlapat na šlapkách kola!, když jsem mu ho držela (tudíž se nemusel ani soustředit na rovnováhu), nechce se ani učit plavat, je to prostě šílený. Jsem ráda za tuto diskusi, že vidím, že není jediný. Samozřejmě si v duchu říkám, že to nic, že prostě občas je nějaký intelektuál, který ten pohyb fakt nemusí a nikdy v životě nebude ... ale je mi to líto. A taky nevím, co vlastně s tím, jestli má smysl se snažit průběžně ho na něco nalákat nebo se na to vykašlat ...