Dnes jsem se vrátila z kluziště dost rozčarovaná. Byli jsme zase po dlouhé době bruslit se synem, 6 let, sám chtěl, ale jakmile párkrát spadl, chtěl jít domů. Vysvětluji mu, že když to nebude zkoušet, nikdy se to nenaučí. Sporty mu moc nejdou, což by mi nevadilo, ale štve mě, že to po prvním nezdaru vzdává. Nejde jenom o bruslení - neumí jezdit na kole, na koloběžce, plavat, ba nebaví ho ani turistika, při výletech kňourá tak, že to většinou skončí naštváním (pokud je s náma manžel tak ještě rychleji). Cítím se už jako idiot, že se donekonečna snažím, abych ho k nějakému pohybu přivedla, ale nadarmo. Přitom vím, že mě docela mrzelo, že kamarádi uměli lyžovat a bruslit a se mnou to rodiče moc nedělali a musela jsem se doučovat jako starší a s obtížema. Chci, aby měl nějaký pohyb kvůli zdraví, nejedná se mi o žádný vrcholový sport. Jediné co ho trochu baví je lyžování, protože se jezdí z kopce dolů. Ještě můžu dodat, že instruktury na sport má strašně nerad, chce to dělat se mnou, no jenomže nevydrží. Jak motivovat nesportovní dítě?