Tady je moje seminárka o tom, co chtějí po dítěti v PPP...

Po krátkém rozhovoru společně s rodičem, dítě musí být schopno zůstat s pracovnicemi PPP samo.
Následuje rozhovor dítěte a pracovnicí PPP, kdy pracovnice od dítěte zjišťuje: jak se jmenuje, kde bydlí, orientačně kdy se narodilo. Vyzve dítě, aby jí řeklo nějakou básničku, kterou zná (většina dětí prý začne zpívat). Dále zjišťuje znalost základních i vedlejších barev. Posuzuje úroveň vyjadřování, např. chce převyprávět krátkou pohádku, nebo zjišťuje, jaké pohádky dítě zná, které má nejraději (překvapivě se dětem vybaví nové, sci-fi pohádky, místo klasických). Dále zkoumá předmatematické představy, schopnost abstrahovat. Důležité je šetření fonematického sluchu, např. zda dítě rozliší D T, P B, Š Ž apod. Dítě má dále za úkol říct 1. a poslední hlásku náhodně vybraného slova, což dělá dětem hodně problém. Stejně tak, když má dítě říci např. slovo začínající na „B“. Pak je dítě podrobeno Jiráskovu testu, tzn. nakreslit postavu, nakreslit strom, obkreslit shluk teček a „překreslit“ větu. A nakonec pedagožka dá dítěti skupiny dvojic obrázků, některé jsou stejné, někde je rozdíl, odchylka a dítě má říkat, která dvojice je stejná a která ne. Na tomhle cvičení se hodně pozná, např. jestli dítě přeskakuje obrázky, jestli postupuje „jako v knize“, jestli se vydrží koncentrovat, protože dvojic je spousta.