"Bohužel někdo se o ty opruzácké věci starat musí."
No, u nás se snažím, aby se učinilo opruzu zadost (například se dopsaly všechny domácí úkoly, na které se u tatínka kašle, šlo se k zubaři/holiči/nejedly se jen gumové medvídky a čistily se zuby), ale zároveň aby byla i přiměřená "prča", tj. aby opruz aspoň nepřevažoval tak okatě.

Dítě to oceňuje, ale je fakt, že MĚ to - zvláště s chorobou - stojí HODNĚ úsilí a samozřejmě "vysmátý otec nad věcí" se tím trumfnout nedá
Mimochodem, "proč my taky nemáme auto" například znamená, že jsem se dobrovolně auta vzdala ve prospěch otce, který ho chtěl nádavkem k dalším prachům.
Dítě vidí "táta je větší machr, má auto".
Už nevidí, že s původní součástí SJM (přispěli jsme oba ze svých příjmů stejnou částkou) vydíral mámu ("když mi nedáš auto a ... a ..., tak budu dítě tahat po soudech a ... a pomstím se ti tak skrz něj").
Samozřejmě taky nevidí, že já musím s penězi zacházet obezřetněji, než zdravý otec (zdraví dostal do vínku zadarmo), neb se musím jistit proti nenadálým situacím + připlácet na léky.

Ne, že bychom o věcech výše opatrně občas nehovořily, ale myslím, že to je určité házení hrachu na zeď