Tak mě se snad nikdy nestalo, být přežraná. Slutečně to lidem závidím. Mě jídlo chutná, těší, jakékoliv množství, jakákoliv kvalita, nikdy mi nic není... což není nejlepší, ke zdravému a lehčímu se musím nutit vůlí, tělo mě nenutí, to si spokojeně kyne, břicho nikdy nebolí, celé svátky jsem se cpala (jezdili jsme po návštěvách násobně víc, než před svátky - mám asi 2 kg navíc) a NIC
krom těch kg navíc, což se stane jedinou motivací...
Dnes dojídáme čočkovou polévku, na večeři udělám něco lehčího s rýží. Jinak jím ovoce, děti jogurty