Taky myslím, že máme víc selektivní paměť, než je zdrávo. Vzpomínám na jednoho kamaráda, který svou první ženu doslova uhnal a dotlačil k svatbě, pamatuju, jak u nás básnil o jejích vlasech a jiných vnadách, jak předl blahem, když souhlasila... a po pěti letech mi líčil, že teda když spolu chodili tak dlouho, tak si ji vzal, ale že ji nikdy nemiloval tak, jako teď "Máňu"; a básnil mi o Mániných vnadách

A když jsem mu řekla, že si teda živě vzpomínám na něco jiného, tak mi v podstatě nevěřil.