Dvojčata nemám já, ale sestra. Takže troch zkušeností "z druhé ruky": jako malé musely být spolu - bez sebe řvaly a řvaly... Miminům bych sólo pokoj nezařizovala, měla bych je u sebe... a ař a pokud bych viděla, že se od sebe chtějí odpoutat, pak bych řešila sólo-pokoj. Ségřiny holky mají 11 a chtějí být spolu....
Oblečení - ségra je oblíkala nezávisle na sobě, jen když byly mimina a hodně malý a šla s nimi do poradny nebo na návštěvu, měla stejné dupačky či šatičky v rozdílných barvách. Ale rozhodně neměla šatník pro K. a šatník pro V. Čaem (okolo 3. roku) už si začaly říkat, co chtějí - velice výjmečně chtěly být "podobné", častěji ne. Jedna je "riflová" a druhá "šatičková, sukýnková", takže na 90% jsou oblečené jinak. Pokud to odpovídá "teplotním nárokům" nevidím důvod, proč dítěti nevyhovět v tom, co na sebe.... A to, že jsou to dvojčata, na tom nic nemění....
Jinak přeji pevné nervy - šest dětí je paráda, trochu ti závidím, že je můžeš mít.... Moc jsem si přála hodně dětí, ale ve 2+1 to moc nejde....
Simča