Ahoj,
ráda bych se s Vámi podělila o novou zkušenost a moc by mé zajímalo, jak byste takovou situaci vyřešili vy, jako rodiče.
Naše děti, asi jako mnoho jiných mají adventní kalendáře. Starší syn je už dostatečně zruční a tak má trochu výhradní právo rozdělávat adventní balíčky a rozdělovat je (jsou samozřejmě stejné). Dosud vše klapalo na 1* i když jsem zrovna nebyla přítomna, což mě tak hladilo po duši, protože maldší moc sladké nemusí a tak co má vždy olíže ze dvou stan a pak někde pohodí. ...jenže! Dneska jsem si skočila po snídani do sprchy a chlapci se jali prozkoumat si dnešní tajemství a starší mladšímu balíček vyžral. Já chápu to pokušení, páč já jsem taky taková (už kolikrát jsem snědla dětem kinderčokoládky, já jim tyhle věci ještě moc nedávám, jen zcela vyjimečně a když je nékdo donese...
). Jenže mávnout nad tím rukou samozřejmě nemohu.
Mladší dostal náhradu, páč furt lovil v pytlíčku a nemohl nic vylovit a to ho krapet vztekalo. Staršímu jsem vklidu vysvětlila, že to nebylo vubec hezké a bratr je ted´ smutný a proto dostal náhradu, což tedy pochopil. Jeho obličej ale rozzařoval takový radostný úsměv, takový rošt´ácky, potutelný. Jsem ráda, že se po dvou dotazech "Ty jsi bráškovi ten poklad zbaštil, vid?" přiznal. Ale dohodli jsme se, že zítřejší tajemství věnuje mladšímu. A to už obrečel, páč balíček je největší. ...mě se to zdá/lo na první zamyšlení jako dostatečně zapamatovatelné poučení. Ale zajímal by mě i váš pohled.
...přemýšlím, jestli bych si z toho jako 4let´ák dokázala něco vzít, poučit se.
JInak kluci mají vztahy spíš pěkné. Teda ted´ poslední dny je to horší, ale pořád si říkám, že je to asi tím, že v tenhle čas se více věnuji kuchyni než hraní a vymýšlení. Včera třeba šel starší kolem mladšího a jen tak ho kopnul do zadku až mladší se skulil na pusu. Byla jsem ale mimo a manžel mu za to hrdinství vyplatil jednu trefnou na zadek. Já bych to tak neřešila, ale manžel prostě reagoval jak reagoval. Jinak pro fyzické tresty nejsme, byl z toho i ze sebe spíš překvapený.