Přidat odpověď
Mysilov, já z toho, co o synkovi píšeš, mám dojem, že se potřebuje vůči ostatním vymezit, ujasnit si svůj dosah, ale taky dokázat okolí, že i on má svůj vliv a svou důležitost. Hodně mi to přijde z toho, jak všechny lidi kolem sebe přesvědčuje o tom, že jeho vliv je bez hranic. Určitě totiž vnitřně ví, že to není tak úplně pravda a asi má na to vztek.
Možná potřebuje zažít i něco pozitivního. Třeba sám zorganizovat v rodině nějakou hru. Pokud někdy bude čas, můžete nechat třeba hodinu vyloženě v jeho režii, kdy podle jeho rozhodnutí bude fungovat celá rodina. Situaci, kdy zažije odpovědnost, ale zároveň zábavu. Možná potřebuje slyšet, proč dospělí mohou víc než děti – ale z jiného úhlu, aby necítil jen jejich práva –ale taky povinnosti nimi spojené. Spíš tak nějak mezi řečí, „školení“ nemají smysl. Aby fyzicky poznal, co přestane fungovat, když přestanou platit pravidla.
Moje dítě je taky navenek egocentričtější než je běžné, ale mnohdy jen na první pohled, na pozadí je to složitější.
Co se týká toho nevhodného chování, já osobně bych mantinely nastavila tak, že na začátku bych prošla možnosti po dobrém, zkusila bych přistoupit na synovu hru, že je rovnoprávný partner(ne přehnaně ale v rámci věku a možností) a zkusila bych mu ukázat, že pravidla ve společnosti nejsou samoúčelná. V tomhle směru jde o to, aby si závěry udělal on, ne aby mu je kdokoli vnutil. Možností jsou tuny, záleží na vyspělosti dítěte. V 6 letech je dítě na ledacos ještě malé, ale na úplně jednoduchá řešení už zase dost velké. Faktem ale zůstává, že tak jako tak, vůli k dodržování pravidel mají malé děti omezenou, takže je potřeba stavět na nějaké motivaci – ideálně kladné.
No nakonec, těžko radit, někdy to chce věci moc nepitvat a razantně zasáhnout, někdy zase přesně naopak - chybám ve vztahu k dětem se asi nevyhneme nikdo. Takže držím palce!!
Předchozí