Petro, to jsou podle mne dvě věci.

To braní věcí je relativně nové.

Oproti tomu ty potíže s autoritami víc pozoruju už déle než rok.

Neposlechne napoprvé. Pořád odporuje, někdy i tehdy, když jde o věc, kterou vlastně chce (tam je pak legrace, jak si to uvědomá a neví, jak z vytí neeeee udělat souhlas bez ztráty tváře:)
Říká učitelkám v MŠ, že je nemusí poslouchat.
S novou hlídací slečnou trvá pár večerů, než si vyjasní, kdo s koho a kdo bude koho poslouchat.
Při hře trvá na tom, aby bylo po jeho.

Jde o tu míru, v přehnané míře už to není "zdravé sebevědomí a dravost".