Tohle je ovšem něco jiného... to mi připadá spíš jako sociální, komunikační problém, to bych možná řešila ne kvůli braní věcí, ale kvůli komunikaci s okolím obecně. Pořád to nevidím tak,že krade, spíš že nadřazuje svou momentální potřebu potřebám těch druhých a neřeší jejich pocity. Krádež je pro mě uvážený, plánovaný akt... kleptománie taky v zásadě není tak úplně krádež. Doufám, že to vysvětluju srozumitelně.