Přemýšlím nad tím, co píšeš, a melou se ve mně dva postoje:
1.: Ještě jste manželé, ještě jste neřekli, že jdete definitivně od sebe a do té doby lze trvat na tom, že se nikdo s nikým seznamovat nebude. Otázka je, v jaké fázi opravdu jste, z tvého psaní si nejsem jistá, zda řešíte ještě pořád odluku nebo už definitivní rozchod nebo mám dojem, že to tak jako osciluje...
Nicméně jako jeho stále ještě manželka a jako matka dětí asi můžeš se pokusit na některých věcech, jako je třeba tahle, trvat.

2. postoj by se dal shrnout tak: Chodíš po právničkách, řešíte majetek a výživné a odstěhování, děti od ničeho uchránit nemůžeš, nelze předstírat, že tohle je v manželství v pořádku a normální a nic se neděje. Předčasným seznámením s novou přítelkyní uškodí manžel nejvíc sobě - jednak je tam fakt hrozba, že ona se vyděsí a zdrhne, jednak tím nezakládá na dobrý vztah dětem k ní - pokud by s ní chtěl zůstat dlouhodobě; děti nejsou blbé a v téhle situaci se jí asi kolem krku vrhat nebudou. To ale není tvůj problém a s tím si musí poradit on - ty jsi ho varovala. Nicméně si uvědomuju, jak moc to tebe jako mámu bude bolet, když budeš myslet na to, že děti tráví Silvestra s ženskou, která ti odvádí muže.

A asi mi z toho vychází, že já osobně bych se rozhodovala podle toho, v jaké fázi to s tím manželem je. Pokud považuju rozchod za (téměř) definitivní, asi bych to, pokud by on byl pevně rozhodnutej, že to tak má bejt, nechala proběhnout. Ale pokud bych měla pocit, že je vysoká šance na urovnání, tak bych fakt bránila tomu, aby se seznamovala s dětma... i tak si ale myslím, že tohle nebude trvat týden ani měsíc, takže tomu seznámení tak jako tak nezabráníš...
V žádným případě bych ale nepoužívala tuhle situaci jako cílenou zbraň proti ní. To si děti podle mě nezasloužej (a řeči o dětech s kufříčkama před dveřma bytu, kde si manžel užívá s milenkou, vesměs vedou lidi, kteří nikdy ve tvé situaci nebyli).