..."..proč je pokřtěný hajzlík, který chodí pravidelně do kostela, z hříchů se vyzpovídá lepší než někdo, kdo o nějakém bohu nikdy ani neslyšel, ale přitom je to dobrý člověk?.."

Co jsem ti uvedla v predeslem prispevku, snad pojima i tuhle cast tveho dotazu..To, co uvadis neni tedy pravdivym tvrzenim.
Zpoved neznamena, ze zbavuje ocisteneho cloveka nevyhnutneho NASLEDKU za vinu, kterou u teto svátosti smíření pred B-hem priznal, litoval a ktera mu byla rozhresenim skrz sluzebnika-kneze, samotnym B-hem ve zpovednici odpustena a smazana..
Hrich ma totiz dva rozmery.Vinu a zaslouzeny "trest", nebo chces-li , nutne spravedlive ODCINENI.Pokud priznam svuj poklesek pred B-hem / ne zeby o nem On sam nevedel, kdyz je vsevedouci, ale nemuze mne ospravedlnit a tedy ocistit pred svatymi a pred sebou samym, BEZ ME osobni ucasti ,tedy bez meho priznani a bez projevene litosti / ,
B-h smaze mou vinu, ale trest mi jeste zbyva "jako dluh" vuci tomu, jak jsem mel v souladu se svatou vuli Otce jednat, myslet, mluvit a neucinil jsem tak, i kdyz toho lituji, me jednani, slovo, umysl, maji konkretni dopad - nasledek..Ten je potreba take urovnat.
Neni tedy pravdou, ze clovek po svate zpovedi, kdyz dostane udelene rozhreseni od B-ha skrz sluzebnika / jak si to B-h sam u lidi pral a ustanovil/, ze je v pohode a kdyby prave zemrel, jde hned do stavu blazeneho - do nebe..

Druha cast otazky - .."kdo o nějakém bohu nikdy ani neslyšel, ale přitom je to dobrý člověk?.."
Zalezi pro koho a kym je clovek povazovan za "dobreho"..Jestli pred lidmi,/ at uz vetsinou, nebo treba mensinou/, nebo take zaroven pred B-hem, ktery vse vidi v PRAVDE..
My si muzeme i sami o sobe myslet, ze jsme dobri a pridavat k tomu i dalsi privlastky, dokonale dobry a podobne..Je to iluze. Nekrast, nevrazdit, neublizovat, jeste nedela cloveka dokonale dobrym..Treab nepomahat tam kde jsem v nejake situaci konkretnou prilezitosti k tomu B-hem povolan a uschopnen je take spatnost a vina..Protoze vychazi z naseho svobodneho rozhodnuti a tim nas zavazuje k odpovednosti.
Jednou totiz uvidime nejen to co bylo v nasem zivote spatne a kolik zla jsme vedome, ci nevedome napachali, ale zaroven to, kde jsme mohli my sami konkretne pomoci, nebo mohli vykonat neco dobreho pro druheho cloveka, a neucinili jsme tak..Myslim, ze "bolest" a utrpeni z tohoto pohledu na sebe sama a svuj zivot, bude mit obzvlastni ocistujici charakter..Jestlize se ale budeme chtit priblizit B-hu, ktery je DOKONALOU LASKOU, pak tato nase touha nam jedine pomuze v te chvili tuto nevyhnutnou "bolest" ci utrpeni snest..Ocistec, totiz je velkou Milosti z Milosrdenstvi B-ha pro cloveka..protoze odtud vede cesta uz jen k Nemu..A to duse, ktera se ocistuje dobre vi a je za tuto prilezitost B-hu nesmirne vdecna..
Je to rekneme dokonale Spravedlive "utrpeni z lasky"..