Ta spravedlnost je v tom, že NIKDO není dost dobrý, aby se dostal do nebe. "Není ani jeden." Prostě na začátku Bible je napsáno, že mzdou hříchu (jednoho) je smrt. To znamená, že ani ten nejlepší a nejčestnější a já nevím co nej.. člověk na světě nemá nárok.
Ale Bůh tohle nechce,on nás od začátku stvořil, abychom mohli být s Ním.
Tak to vyřešil za nás - poslal svého jediného Syna, aby se stal člověkem. On se kvůli tomu musel vzdát spousty věcí, ale přesto zůstal ve své podstatě Bohem, a proto ani jako člověk nemohl zhřešit, což znamená, že nemohl zemřít. Ale zemřel - protože byl schopný vzít na sebe naše hříchy. Jenže žádný nebyl Jeho vlastní, a tak Ho smrt musela propustit. No ale ty hříchy už tam zůstaly.
A tak věřící člověk sice za své hříchy projde branou smrti, ale pak se na něm žádné nenajdou, jsou smazány Ježíšovou obětí.
To ale neznamená, že každý, kdo si říká křesťan, to má jisté. Spasení je Boží nezaslouženou milostí, a když se člověk obrátí k Bohu, On nám dává sílu chovat se "dobře". Na druhé straně, spousta lidí tohle sice přijala, ale pak se na to ve skutečnosti vykašlala a dál si žije podle svého. Jenže součástí odpuštění je i pokání, to znamená opravdová lítost nad špatnými věcmi v našem životě a touha je už nedělat.
Myslím, že spousta lidí bude tam na druhé straně dost překvapená.