Netolerance je pro mě větší problém než jiný světonázor. Skutečně nepotřebuju, aby mě někdo chtěl "spasit", zachraňovat, a nejhorší jsou někdy ti, kteří to se mnou "myslí dobře".
Měla jsem kamaráda, který byl silným vyznavačem nějaké bigotní odnože křesťanství (ne katolík) a ten byl ze mě úplně nešťastný. Pravda je, že byl do mě zamilovaný a těžko nesl představu, že se nesejdeme aspoň v nebi, kam se jako "neznaboh" pochopitelně nedostanu

Můj manžel je praktikující katolík (nejen chodič do kostela), já věřím v reikarnaci (mj.) a krom toho, že si ze sebe občas děláme srandičky, tak se dost respektujeme. No, ale já vím, že v příštím životě na něm zapracuju víc, což on jako katolík neví, že