Hilly, každé dítě je jiné a na každé působí něco jiného.
Našeho dvouleťáka bych musela asi "dobít", aby mi ránu nevrátil. Odmítám se prát se svým dítětem. Když mě kope, chytnu mu nohu a držím, když mě bouchne rukou, tak mu držím ruku a opakuji, že se to nedělá...když jsme doma, tak od něj jdu pryč, pokud mě uhodí....teď už se přijde omluvit a pohladit mě.
Nejhorší pro mě je, že po tom, co jsem ho praštila (a on mi ji vrátil, tak dostal ještě jednu a zase mi ji vrátil..) začal "fyzické tresty" uplatňovat na svých sestrách. Stačí, abych na některou zvýšila hlas a on běží a začne jí plácat na zadek....
Teď mě mrzí, že jsem se neudržela a ten fyzický trest použila....asi si z toho vzal to, že když můžu já, může on taky.