Lili: jo. Přesně tak. A klavír je u nás elita i tak, říďa, její zástupkyně (hustá pipka) a její potenciápní nástupkyně (pěkná séma). A ještě jsou tam dvě účy na housle a levoruký děti, nejlíp ještě s epilepsií (šťouchanda přes říďu, ale druhé úče si takové děti netroufá dát) končí u mamky, která tam má paradoxně zdaleka nejvyšší vzdělání.

Jinak mamka byla vždycky na cellisty, nikdy více nesnáším cello. A vůbec, po mým dětství žádnýho hudebníka ani dvoumetrovým šmytcem