Lampy s pohybovými čidly děsivě rozsvěcují ježci: rozsvítí se - ježek se svine a čeká, zhasne - ježek se pohne, rozsvítí se... Někdy mu to trvá podivuhodně dlouho, než se dostane z dosahu. Vícekrát jsme se tím v létě bavili s přítelem, když jsme seděli u něj na zahradě.

U nás na nádraží se zase tradovalo, že se v lipové aleji za měsíčných nocí po dešti zjevuje duch.
Smála jsem se tomu, dokud jsem ho sama neviděla...
Vysvětlení však bylo prosté: jeden plot měl bíle natřené sloupky. Kombinace svitu měsíce, pouličního osvětlení a rychlé chůze vyvolala nádhernou iluzi bíle oděné postavy kráčející podél plotu a mizející v křoví. Bylo však nutné to pozorovat jen z určitého úhlu, proto muselo být mokro - louže na chodníku nasměrovala kroky pozorovatele naprosto přesně.