nosila jsem fixní rovnátka tři nebo čtyři roky a ke konci už to taky bylo utrpení (ten začátek teda taky, to je jasný). Drátky praskaly a zámečky odpadávaly... no zubařka (tenkrát ještě ortodontisti extra nebyli, já jsem byla mé zubařky pokusný králík v tomto) řekla že co bylo nejhorší srovnala (právě "žraločí" špičáky, směřovaly mi z dásně dopředu, ne dolů, jeden zub - pětka musel pryč aby se mi zuby vešly vůbec do pusy), dál že už to nemá smysl, že perfektně rovné je stejně mít nebudu. Takže dvojku nahoře mám trošku stočenou, dolní jedničky taky nemají akurátní postavení a tak se mi tam častěji tvoří zubní kámen. Kdo by mě srovnal se skusem z učebnice, divil by se že mám zuby hodně nerovné, ale já vím jaký by býval byl stav kdybych si je nenechala srovnat vůbec, takže současná podoba je pro mě výhra.
Takže bych to zkusila zkonzultovat - co ještě srovnat jde, jaké to má perspektivy (mohou udělat model pohybu zubů za nějaký čas) a jak s tím chceš naložit ty. Protože ty jsi pacient a můžeš se rozhodnout o ukončení léčby, je to tvoje tělo, tvoje rozhodnutí.