jóóó Miru, kéž bys měla pravdu... Bohužel mám srovnání se staršími.. Ani jeden nebyl kliďas, ale Domík to fakt přehání.. Kdybys ho viděla v akci, řekla bys to samé Spousta lidí mi říká, že je prostě živější a pak ho vidí "live" a spadne jim čelist Co ostatní mají u dětí za zlobení, tak já mám jako klidový stav - často mi říkají, že jsem klidná, že oni už by vylítli.. Jenomže já v té době nemám důvod.. Nechci to zakřiknout, ale posledních pár dní se to trošku zlepšilo - už to má asi jen 20 na 80 (80% zlobení a z 20% se s ním dá domluvit) Ale když napíšu, že chytne např. dřevěnou židličku a hodí s ní po Kubovi nebo Karolínce, tak to mi fakt nepřijde normální.. Hází po nich čímkoli, co mu přijde pod ruku - u Kuby mám strach, že se mu spustí z nosu krev (je na tom dost s tímhle špatně - už asi 100x svařované, léky bere a když krvácí, tak to stojí za to ) U Karol zase, že jí rozbije zase brýle...

Ale jak jsem psala.. občas už se s ním i dá domluvit - pokaždé pomáhá vyklidit myčku a běda mi, jakmile si něco vezmu z myčky sama
Takže k psycholožce chci jít - i kdybych se měla jen vykecat a on z toho bude pomaličku vyrůstat.. Ale chci předem vědět, jak to bude v životě, jak ve škole, na co se zaměřit atd...

A jen tak mimochodem - všechno nejlepší těm dnešním oslavencům