Zrovna jsem to řešila, bo se mi totálně rozštelovala regulace. Technik pravil, že jsem to měla nastaveno na moc velké rozdíly (10 stupňů), tak teď mám rozdíl asi 5.

Při googlení univerzálního řešení situace jsem narazila na tohle. Zní to docela logicky:

"No to takhle říci "z voleje" nelze. Nezáleží ani tak na "podlahovce", a na klasických radiátorech ale kupodivu na materiálu zdí, tepelných ztrátách oken, stropu, podlahy atd a hlavně jejich tepelné setrvačnosti. Proto bych při výroku, jestli jeden či dva stupně byl opatrnější. Musíme si uvedomit, že topení dodává pouze tepelné ztráty místnosti. Bude-li cimra postavená na způsob termosky, nebudeme muset v zimě vůbec topit, stačí jí vyhřát v létě (za předpokladu že v zimě nevytáhneme pr**l ).

Představme si hypotetický dům z metr silného polystyrénu, bez oken. Tepelná setrvačnost polystyrénu prakticky nula avšak izolační schopnosti mohutné. Proto můžeme bez obav klidně nechat "vymrznout" místnost o 10 až 20 stupňů aniž by bylo následné vyhřátí energeticky náročné. Jednoznačně se ušetří i při velkém rozdílu teplot.

Přesně opačná situace bude v domě vydlabaném do skály. Většina tepla bude spotřebována na akumulaci a opětovné ohřátí skály a bude velmi dlouho trvat, než se vyhřeje vzduch v místnosti na přijatelnou teplotu. Úspora z vystydnutí je diskutabilní, i když nepochybně je také (je zase delší vychládání).

K výpočtu co je lepší, slouží složité vzorce. Prakticky lze poradit zhruba toto: Nastavit v nepřítomnosti takovou teplotu, aby trvalo opětovné vytopení domu nejdéle 1/5 času snížené teploty. Příklad: Při pětihodinové nepřítomnosti aby se to stihlo vytopit za 1 hodinu. Chce to trochu zkoušet, nebo hodně počítat . Prakticky bych se v klasickém baráku nebál do max 4 stupňů rozdílu."