Je to i můj sen - jednou se probudit a vidět bez nějakých pomůcek. O to víc, co jsem začala kolem dvaceti nosit čočky (to už je pěkně dlouho ) - kolikrát si říkám kdyby tak se jí chtělo do toho "zarůst", že bych s čočkama šla spát a ráno prostě VIDĚLA.
Na brýle si nemůžu zvyknout celý život, v pubertě to byl stud, později mi pořád vadí různé otlaky a váha na nose a za ušima a nejvíc mlžení periferie, což mi vadí hodně v autě, ale i během běžných činností. S čočkama jsem zpohodlněla, ale je s nima práce a výdaje.

Takže jsem zakoukala do té operace. Dvě známé taky dobře nedopadly a kamarádka optik mě odrazuje a hrůzostrašně vypráví o rizicích nebo indivindi následcích, doplněno podrobným docela surovým popisem samotné operace mě spolehlivě odradí.

Pak zas čučím na netu na stránky těch klinik a pročítám diskuze a říkám si - s ohledem na rizika a zveřejněné negativní zkušenosti, kdo ty kliniky asi živí? Jsou to nemalé peníze, záruky těžko slíbit a těžko chtít, ale rozhodla jsem se se stavem svých očí prostě konečně smířit a nebudu bláznivě blouznit o nějakém kouzlu nebo zázraku.
Pokud nemáš těch dioptrií až tolik (jak psali ostatní, řešila bych až od -7 a více), zkus to jako já - je to vlastně hendikep - někdo musí dávat peníze za vložky do bot nebo spec. boty, nebo zubní impantáty nebo inkontinenční vložky nebo nebo nebo... Prostě tak to je.