"ale v hloubi duše vím, že tohle není podstatné"

Myslím, že naopak vůbec není podstatné, jestli se ten člověk s někým VYSPAL, ale že svému blízkému člověku nemůžu VĚŘIT, že JÁ mu nestojím za to, aby přemýšlel, jak MNĚ bude, až to zjistím,...a podobné věci.
Proboha, CO je podstatnější než to, aby když teda už něco děláme (navážeme monogamní vztah ve smyslu, že OBA se na tom dohodneme, že bude monogamní), tak abychom to dělali POŘÁDNĚ?
Na čem jiném by proboha mělo záležet, než jestli žijeme tak, abychom se jednou mohli ohlédnout a s čistým štítem svoje svědomí ukázat třeba taky svým dětem...