A moje nejoblibenejsi basnicka z detstvi. Ucila me ji maminka a ted ji ucim dceru ja a vzdycky si u ni na maminku vzpomenu.

"Jedna dvě tři čtyři pět,
šel krokodýl na výlet,
koukal tam a koukal tady,
prohlédl si staré hrady,
lesíky a louky v květu,
zastavil se u bufetu,
slupl kilo špekáčků,
pak si koupil žvýkačku,
sedl si a napsal pohled,
na pohledu bylo tohle:
Jedna dvě tři čtyři pět,
vyšel jsem si na výlet,
čekejte mě v pátek ráno,
ať je v kleci vyvětráno,
ukliďte mi prosím bazén,
už abych byl zase v Praze,
hodně jsem se nachodil.
Líbá vás váš krokodýl."