Mam podobnou situaci :( mel jsem pritelkyni,s kterou jsem zil i jejimi detmi i jeji rodinou....po roce i pul se stala osudova vec,v kvetnu mi rekla at jdu z domu,ze uz nechce byt semnou..odesel jsem,ale i presto jsem se vydavali..litaval jsem za ni kazde try tydny..bmela problem s tim,ze neumela moc davat najevo lasku a city..u rodiny to umela ,ale muzovi moc ne...asi pred tremi tydni ,kdyz jsme byly spolu,vse bylo ok,a najednou min tyden mi rekla,ze uz me nechce nikdy videt,ze at ji nekontaktuji,at jsi jdu vlastnim zivotem..uplne me to znicilo,i se strasne trapim..ublizilo mi to,ze jsem se snazil,delal neco pro ni..a ona takto zareagovala jako kdyby me nikdy nepoznala :(

Uplne jsem ztratil svou dustojnost..nejim..nervuji se..a myslim na ni..a pritom jsme rozumny mlady muz...

Nevim co delat..porad na ni myslim..vidim jen to dobre..i si ublizuji sam sobe :(( nejim..nespim..ztratil jsem chut..a jen se ptam co se takoveho stalo,ze me zacala nenavidet :(((