Ono je to fakt asi nárazové a oblastí dané. Každopádně když jsem učila, tak jsme měli ve třídě i tři Kristýny, dva Honzy, dvě Anety, dva Lukáše, dva Tomáše a dva Martiny (což mě u těchto jmen nezaráží), ale taky jsme měli dvě Hanky a to už trošku překvapivé bylo (ze statistického hlediska). Možné je, že v ostatních ročnících nebyla Hana ani jedna, ale nám se ve třídě sešly zrovna dvě.

My máme Josefa, Karla a Marii a ač pro některé působíme jako exoti, tak malých Josífků, Kájíků a Mařenek taky běhá požehnaně. I když uvidíme až dorostou do školních let, kolik jich jednou bude ve třídě stejného jména.