nevím, v čem to je, od všeho něco, jelikož od přírody nevěřím lidem-špatné zkušenosti, tak jsem se zablokovala. hodně mi vadí nové prostředí, musím znát každý kout, znát i obsah odpadkového koše, vědět, jak se dostat ven, kdyby zhasli.. vědět jak rychle utéct kdyby něco.. nevím, jak to popsat.. není pro mě jednoduché jít, a do očí říkat cizím lidem v cizím prostředí že chci umřít. nemám strach z toho, že by mě zavřeli, to ne. ale prostě se seknu, koktám, nemluvím, potím se, okouši si nehty, skřípu zubama, podvědomě si představuju nějaké bzepečné místo, a zapomenu co jsem vlastně chtěla..kdyby zamnou někdo došel domů, tak bych to možná zvládla..možná