Tak přepisovat svoje přípravy ještě na web, to dělat fakt nebudu. To mi přijde jako naprostej nesmysl. Pokud by se to mělo dělat do podrobna, tak je to opruz pro učitele. Pokud by to mělo být stručně, tak stejně musí žák shánět podrobné zápisky od spolužáků. Takže na co jako?

Stejně jako synovi už ve škole nebudu utírat zadek, stejně tak od něj budu očekávat, že si někam zapíše, co má za úkol. V předstihu si zajistíme kontakt na spolehlivějšího spolužáka a od něj budeme čerpat, co se dělalo. To považuju za celkem normální výchovu ke vlastní zodpovědnosti. V opačném případě můžeme za ty děcka - vlastní i svěřené ve škole - dělat první poslední až do dospělosti. Pak se ale těžko budeme divit, že jsou totálně nesamostatní, neschopní a neochotní opouštět mamahotel.

Přes mail komunikuji s rodiči normálně. Dopředu jsem v září studenty varovala, že v případě nemoci je třeba se iniciativně zajímat, každý mi potvrdil, že disponuje mobilem a internetem, tudíž s komunikací z postele nemá problém. Pokud by problém nastal, může shánět info rovnou ode mě rovněž přes mail nebo telefon.