Po dlouhém zavírání očí před realitou jsem došla k tomu, že chci začít brát antidepresiva, protože už nevidím jinou cestu, jak normálně fungovat. Už mi to život komplikuje až příliš. Na internetu jsem si dělala Beckovu stupnici hodnocení deprese a mám 27 bodů z 50, takže tolik, že by bylo vhodné s tím začít něco dělat, ale zase by to neměl být příliš vážný stav.

Zatím jsem se rozhodla nechat si praktickým lékařem předepsat antidepresiva (ještě jsem u něj nebyla, chystám se tento týden), psychiatra ani psychologa zatím vyhledat nechci, ale ráda bych si začala číst knížky o tom, jak poznat sama sebe a jak se pochopit a respektovat. Možná mi napíšete, že bez nějaké terapie to nemá cenu, ale v tuto chvíli si nedovedu představit, začít někam docházet a rozpitvávat před cizím člověkem pocity, které jsem si ještě obrazně řečeno včera bála připustit i jen sama před sebou .. Mohly byste mi prosím nějaké takové knížky doporučit? Jak jste postupovaly vy, kdy jste dospěly do bodu, kdy vám bylo jasné, že tohle už nemáte šanci zvládnout, pokud nezačnete nějakým způsobem konat?