V podstatě s tebou souhlasím. My televizi máme, a syna jsem nechala od tří let koukat jednou denně na Krtečka, později jsme přešli na večerníčky, až on sám si začal sám rozhodovat, že si bude raději ještě chvíli hrát, než aby koukal na televizi. Poslední asi rok už si na televizi ani nevzpomene. Ve školce (a nyní ve škole tamtéž) se dívají akorát při angličtině na krátké anglické ukázky pro děti... Párkrát u babičky a dědy něco shlédl, ale nikdy nepřišel s tím, že by se na to chtěl dívat i doma... Manžel nahrává kazety s dokumentárními filmy, takže až bude potřeba přiblížit život v nějaké zemi nebo nějakého zvířete, nebude problém. Zatím si ale myslím, že je pro něj mnohem přínosnější, aby si hrál a poznával skutečnost všemi smysly. A jsem ráda, že on to tak vidí sám od sebe.

Má taky dovoleno dvakrát týdně hrát půlhodiny na počítači hry, asi půl roku ho to drželo, a teď už si vzpomene jen tu a tam - radši jde ven nebo si hraje doma...