Dcera byla vždycky citlivá na změny, únavu, nemoce ... Po mém návratu do práce se začala počůrávat fest, dotáhli jsme až na 1-2x za noc, trvalo to 10 měsíců, než se upravilo. Předtím už byla půl roku v pohodě, takže bylo jasné, že je to psychického původu. Takové ty osvědčené metody (hlídat pití před spaním, dávat vyčůrat v noci) moc nefungovaly. Na školku v přírodě si vzala plenkové kalhotky a pomocí noční košilky se jí to podařilo diskrétně zvládnout. Máme rozumnou doktorku, takže jsme se dohodly, že jí dáme čas do 6-ti let, když jsme to přestali řešit, fakt se to upravilo samo. Mluvili jsme o tom, ale spíš ve smyslu, že ten budíček, který jí má v noci vzbudit, aby se vyčůrala potřebuje ještě víc vyrůst .... no nedělala bych z toho vědu