No já v tom nevidim logiku.

Má problém v řečovym centru, tak může mít problémy sekundární (jakože se slovní úlohou nebo se zapamatováním názvů čísel - a pak samozřejmě úča, která není schopná uzpůsobit zadání, může říkat, že dítě má problém s matikou - jenže to by taky mohla říkat, že má problém s tělákem, protože nepochopilo pravidla hry nebo s výtvarkou, protože nepochopilo, co má malovat). Ale pokud má dysfatik problém přímo s matematickýma představama, tak to spíš bude náhoda, že se to sešlo, než že by to souviselo. Z dětí s dysfázkou, který znám, nemají s početníma představama problém ani jedno.

Extrémní příklad je náš syn, kterej má dysfázii smíšenou a ještě těžkou formu, takže ani nerozumí ani pořádně nemluví ještě v deseti letech, ale už jako předškolák mi u kalendáře oznámil, že už jenom "nena, va, nena", což znamenalo, že jedna - dva jedna, čili 121 krát musí do školky, než konečně nastoupí do školy a těch stodvacet jedna dní si napočítal stylem 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, jedna nula, jedna jedna, jedna dva atd. v kalendáři a ještě při tom počítal jen pracovní dny, kdy se do školky skutečně chodí... Počítá tak doteď - sečte nebo vynásobí i vícemístný čísla díky tomu, že chápe význam řádů, jen to všechno musí vidět napsaný nebo sám psát, páč co se týká slov, tak pořád plete 18 a 80 apod. Na papíře, kde pracuje s číslicema, se nesplete nikdy.