Nespavost mám většinu svého života, od puberty. Teprve někdy před třicítkou jsem se s tím smířila.
Prostě jsem přijala, že to tak mám, a přestala bojovat.
Ulevilo se mi. ne že bych začala spát lépe, ale už jsem se tím aspoň netrápila, a nebyla na sebe za to zlá.
Na to přijetí žádný návod není. Uvádím jen jako příklad, jak to zafungovalo u mě, že spaní teď řešit nemusím...

Přeji Ti, aby sis svou cestu taky brzy našla.

Já toho díky nespavosti po nocích hodně přečetla, a na nižší počet naspaných hodin jsem si zvykla. Stačí mi hodin, to se cítím už vyspaná. Jinak standard je spíš do těch 5 h spánku. Dnes např. jen tři.
Ale je fakt, že žiju na kafi, to není příliš O.K....