Přidat odpověď
Bilynicku, možná nebudeš chtít číst, co napíšu, ale ber to jen jako jeden z možných pohledů a jednu z možných variant, rozhodně netvrdím, že tohle musí být váš případ.
Jako že: je jasný, že člověk může měnit jenom sám sebe, svoje postoje a svoje chování. Je dobrý pohlídat si, kdy se z práce na sobě stává sebeznásilňování - dobře si uhlídat tu hranici. Protože existuje i jedna taková varianta - a řekněme, že ji znám dobře z vlastní zkušenosti - varianta, kdy uděláš všechno, co dokážeš, a ještě něco navíc, a přesto to nepomůže, protože ten druhej se nepodílí. Je dobrý vědět, že i když já udělám všechno "správně" a vydám ze sebe maximum, nemusí to dobře dopadnout - protože já můžu ovlivnit jen tu svoji půlku. A ne za každou cenu, jen za tu cenu, jakou si sama stanovím (to je určitě u každýho jiný, každej je ochotnej skousnout jiný věci nebo jinak hodně věcí).
Jen tohle jsem chtěla napsat, a jak říkám, to není o vás a možná to o vás nikdy nebude. Ale mně trvalo dost dlouho, než jsem pochopila, že sama mám jen omezený kompetence. Že nejsem všemocná.
Předchozí