Přidat odpověď
víš co, mně na tom vadí, že neustále řešíš jakousi jeho chlapskou ješitnost, co na to on, jak se mu co nejvíc zalíbit, zatímco případnou vlastní ješitnost a vlastní pocity odsouváš zcela na vedlejší kolej.
Já si myslím, že je OK dát tomu druhému druhou šanci, ale ty si dle mého názoru něco nalháváš a omlouváš to, že si necháváš s prominutím kakat na hlavu.
Požadavek, aby se s exmilenkou přestal stýkat, je z Tvé strany naprosto legitimní a viděla bych ho jako naprosto minimální podmínku Tvé ochoty ve vztahu setrvat.
Z jeho strany zase považuju za legitimní očekávat, že když už jsi ho "vzala zpátky" tak on bude sekat latinu a Ty ho nebudeš stíhat neustálými výčitkami a zákazy. Zároveň ale musí počítat s tím, že semínko nedůvěry zasil a tu latinu opravdu sekat.
To, co děláš Ty, je v podstatě deklarace "dělej si co chceš, byť by to bylo vůči mně sebevíc bezohledné, já to vydržím a stejně s tebou zůstanu."
Na což máš samozřejmě právo, ale pak si nelži do kapsy - v zájmu udržení manželství jsi ochotná dlouhodobě zcela potlačit a upozadit vlastní pocity.
Předchozí