Taky se mi zdá jeden děsnej sen.
Jsem doma s dětma, přebaluji syna na sedačce a slyším, jak někdo ťuká, vlastně.. pak zjistím, že neťuká, že jde dovnitř, že jsem nechala klíč z druhé strany.. (to se občas stane asi každému že? zvlášť s dětma). Chlap přijde, já couvám, u sedačky se na mě vrhá, vidím mu do tváře. Nevím vlastně, jestli chce zabít, znásilnit, ublížit.. Prostě to jakoby skončí před činem, ale obličej je příšerný, plný zla. Neřekla bych, že naštvaný, prostě zlý! Tu tvář si jakoby ráno nemůžu vzpomenout, ale vím, že kdybych ho někde potkala, že ho prostě poznám. S tím člověkem nejsem v kontaktu, je to nějaký obličej.. možná jsem ho někdy zahlédla. Nevím. Dál to nepokračuje. Vzbudím se a mám strach!
Manžel je po-pá v práci, jsme celý dny doma sami, v domě, téměř bez sousedů, nejbližší jsou cca 50m. Při zavřeném okně nás neuslyší nikdo, při otevřeném, když jde někdo okolo - možná! Ale je to vesnická cesna, okolo je cca 20 domů a pak už jen les..