He, he, koukala jsem se taky. Rozhodně to bylo zajímavé. Mám ale plíživé podezření, že můj manža se v tom viděl ("Tohle přece nejsem já, tohle jsem nikdy nechtěl"), ačkoli v našem podání se on oženil s oduševnělou umělkyní, která ale, mrcha, stejně chtěla barák a dítě.

A v tom závěru, kdy hlavní hrdina odchází slavíčkovskými břízkami od domku v Kameničkách, mě napadlo, jak asi k tomu skromnému statečku mladá umělkyně přišla. Patrně hypotéku v potu tváře zaplatil ten postarší přítel se svou předchozí ženou, již i s dětmi přesunul někam do paneláku