Z okolí není asi nikdo, s kterým bych si mohla o svým problému popovídat, proto si na internetu píši s holkami, které mají taky problém s jídlem, dodávalo mi to odvahu, hlavně když jsem si psala s jednou holkou, která taky potřebovala přibrat, měla po zánětu žaludku apod. a zůstal jí strach z jídla a bolesti u ní přetrvávaly, ale snažila se i tak jíst a mě to pomáhalo v tom, abych se taky snažila. :) Navíc ona mě chápala, protože řešila skoro to samé, takže jsem jí nepřipadala jako blázen. Např. když své mladší sestře říkám, že se boím jíst to a to, ptám se jí, jestli mě nebude po tom bolet břicho, protože já se potřebuji někomu vyzpovídat, tak ona často na to, že jsem blázen a ať jí to radši neříkám.
O Haně Vágnerové vím, že měla MA, taky jsem četla nějaký rozhovor, ale to už déle.
Jinak podle mě je zbytečné dohadovat se o tom, jestli je to MA typická apod., je to prostě psychická nemoc a ta se musí léčit jako každá jinná.
Jinak vám taky děkuji za vaše slova, na rodině je opravdu dobrá parta.:)