Pawlo, mám podobnou zkušenost

Kdysi jsem syna hlásila na keramiku (jsem si říkala, že to je jedna z oblastí, kde nebude vadit, že nerozumí a nemluví). Učitelce jsem říkala předem co a jak, byla v pohodě. Akorát chlapec pak půl roku vyráběl pořád jen rakety (ať bylo téma hodiny jakýkoli), což by ještě nevadilo, páč jsme se s učitelkou dohodly, že mu to bude tolerovat a třeba se časem chytne... a v pololetí mi oznámil, že rakety už ho nebaví a že chce skončit Nicméně učitelka dělala co mohla

Teď na kroužky nechce - je dost unavenej ze školy, takže i když o víkendu jedem na návštěvu za známýma, je radši doma sám - prostě chce mít klid, ale už dvakrát byl na táboře (14 dní v lese, stany) a naprosto bez problémů - ještě ho chválili - prej se zapojoval a je šikovnej a tak... A i jemu se to líbilo - příští rok chce jet zas. Jsou to lidi bez ped. vzdělání a bez předsudků a co jsem tak letmo zahlídla, bylo tam minimálně jedno dítě s vážnějšími problémy, než má syn.