Potřebovala bych poradit od těch, co mají stejnou nebo podobnou zkušenost. Zkopíruju svůj poslední příspěvěk.
Nejdřív jsem se léčila s úzkostma, stresama a fakt jsme byla nervově v háji, ale ted přišly deprese(i psychiatr to tak nazývá) a to je teda zlý. Na oko funguju celkem normálně, ale v sobě mám potrhanou díru a v ní nic není jen strašný smutek, díra, prázdno a ten smutek. Myslela jsem si, že k depresím mám daleko, ale tohle je prostě děsivý, je mi skoro vše jedno a jen hrozně potřebuju brečet a to nejde!!!!sakra.
Dřív než jsem začala zase brát AD jsme byla dost přecitlivělá, že jsem někdy brečela i u filmů, hudby atd...ale teď vůbec a cítím, že to hrozně potřebuju!Jsme prostě strašně nešťasná(což si samozřejmě vyčítám, neboť nemám objektivní důvod)

Sakra a navíc je mi ted pořád špatně od žaludku a na zvracení(jakoby tréma)ale není důvod.Nemyslím si, že je to od prášků, mylsím si, že je to prostě k té depresi, ale dost mi to znepříjemňuje život, nemůžu být pořád doma a čekat, že se pozvracím
Sakra Sakra sakra....
AD mám Lenuxin.