Tak já za sebe mohu říci, že rodit císařským řezem jsem v žádném případé nechtěla, hrozně jsem chtěla rodit spontánně, ale po 36hod od odtoku plodové vody mi nakonec tu sekci vnutili, že už to začíná být pro dítě i mne dost rizikové. Průběh operace byl vcelku v klidu, vše jsem vnímala, chvílemi jsem pociťovala mírnou bolest v zádech, měla jsem spinální anestezii. Ale ta muka co jsem zažívala po porodu sekcí, to bylo opravdu peklo, horší bolesti jsem v životě nezažila, kontrakce před porodem proti tomu byly procházka růžovou zahradou. Ono se posléze ukázalo že ty bolesti opravdu nebyly normální, ale oni mne akorát považovali za citlivku. Měla jsem počínající sepsi, jak se později zjistilo, přesto mne v tom strašném stavu pustili domů, kde jsem dostala horečky a z prasklé operační rány se mi doma začaly valit proudy hnisu, 2cm díru v břiše jsem měla ještě 2skoro 3 měsíce po porodu! Z výtěrů mi vyšel multirezistentní nemocniční kmen zlatého stafylokoka. Zejména první týdny po porodu byly fakt peklo, opravdu jsem měla pocit, že to snad ani nepřežiju. I teď, po 2 letech, ještě to břicho občas dost cítím, a ani nemluvím o hrozné jizvě a hnusném převisu který tam mám. Moc doufám že další dítě bude přirozenou cestou.