Podle mne je pro preziti spolecnosti i blaho deti hlavni ne to, v jakem slozeni rodina funguje, ale nakolik jsou vsichni zucastneni s timto fungovanim spokojeni. Treba u takovych Mosuu deti vyrustaji s matkou a jejimi sourozenci, zatimco tata prichazi pouze na navstevu, a pocitove a vztahove pro ne hraje zhruba tutez roli jako pro evropeske deti nejaky strycek. Pevne vztahy maji deti k bratrum maminky, se kterymi jsou v dennim styku; v nivh maji sve muzske vzory, ti se o ne taky staraji a vychovavaji je.
Prestoze prvotni reakce nas, kteri jsme vyrustali v prostredi kde se za normalni povazuje formace matka+otec+deti, muze byt "ubohe deti, vyrustaji vpodstate bez tatinka" nicmene z evolucniho hlediska je to velmi slibny model:
- chlap si je jisty ze deti, o ktere se stara, maji urcite jeho rodove geny
- odpadaji problemy s tchanovci
- odpadaji problemy s rozdily mezi puvodnimi rodinami
- pri rozpadu vztahu otec-matka diteti zustanou vsechny osoby ke kterym ma pevny vztah
Takze i kdyz je to pro nase pomery nezvykle, ma to sve opodstatneni a predevsim - funguje to.
Zasadni problem vidim tedy spis v tom, kdyz se bud k sobe lidi nechovaji slusne - a to se muze stat v jakemkoli usporadani, nebo kdyz jsou sice zucastneni v pohode, ale konzervativni/xenofobni okoli nesnese, ze to maji zarizene jinak, a dava to jim i detem sezrat.