Poznala jsem psychologů několik. Všichni byli v civilu. Působili přirozeně a jejich zevnějšek odpovídal jejich chování a věku.

Nyní chodím k psychologovi staršímu, má na sobě normální oblečení (kalhoty, košile, svetr), žádný bílý plášť i když je to klinický psycholog, žádné oficiální kvádro.

Prostě přirozenost, autenticita.

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak chodíte k psychologovi vy?
Asi taky v tom co do práce, do města, prostě mezi lidi, ne?

Akorát se vyhýbám sukním nad kolena, protože tam sedím a v sedě se sukně ještě zkracuje, a nechtěla bych působit nějak vyzývavě. Nicméně jako ženská chci vypadat tak jako tak, takže i k psychologovi chodím, stejně jako do práce oděná pohodlně ale žensky a tak, abych se sobě líbila a cítila se dobře, uvolněně, abych se při předklonu nemusela obávat nějakého vyhřeznutí ňadra apod.

Myslím, že psychologové to mají podobně. Sedí v tom celý den, tak aby jim v tom bylo pohodlně.

Mnozí si vyhrají s barvami.
Můj psycholog má gřeba jeden oranžový svetr, který se mi hrozně líbí. Mám chuť mu to říct, vždycky mě ten svetr rozveselí. příjemně.