Tak tohle tedy zakódovaný nemám. Ale je na to teorie. Uklízení je strach z chaosu, z rozkladu, ze smrti. Pořádek a systém je život, nepořádek a chaos je smrt. Celý život je proces od pořádku k chaosu, z krásný rovný kůže se stane ošklivá vrásčitá kůže, která nespořádaně visí. To uklízení je strach právě z tohoto procesu. Hlavně uklízení před příjezdem vlastních rodičů, na kterých člověk přesně vidí, jak za dvacet-třicet let bude starý a ošklivý. Konfrontace s rodiči je vlastně taková konfrontace se svojí vlastní smrtí a proto ten záchvat uklízení před jejich návštěvou, organizmus se snaží něco dělat, cokoliv, tak se tyhle strachy přesouvají z podvědomí na povrch, strach ze smrti se schová za zhnusení nepořádkem v bytě a pak člověk prostě vezme kýbl a hadr a jede Vyrovnaní jedinci, kteří jsou smíření se životem a se smrtí a se vším (jako třeba já ) takovýhle strachy nemají a nic je tedy nenutí k tomu, aby zanechali smysluplných činností u počítače a začali obsesivně uklízet. Bordelářství není nic než známka jisté vyspělosti